Každé dva roky pořádá Mnichov (Německo) jednu z největších logistických výstav v Evropě, která sdružuje tisíce vystavovatelů z desítek zemí. V roce 2019 výstava zaplnila deset hal a otevřený prostor o celkové rozloze 125 000 metrů čtverečních. Výstavu navštívilo celkem 64 tisíce návštěvníků ze 125 zemí.
O tom, jaké zvláštnoti letos vystavovatelé zaznamenali, jakými změnami prošly staré trendy a zda se objevily nové trendy – náš rozhovor s vedoucím Oddělení sběrných nákladů skupiny TELS Vladimirem Karachunem.
Vladimire, po poslední mnichovské výstavě před dvěma lety jsme měli velký rozhovor. Teď můžeme porovnat současnou situaci s tou, co byla tehdy. Navrhuji začít s tématem automatizace logistiky. Jak se tato sféra vyvíjí, co je dnes v popředí?
Pokud před dvěma lety hovořili hlavně o digitalizaci logistiky (výskyt senzorů v dodavatelském řetězci, sledovačů, specializovaných softwarových produktů atd.), tentokrát hlavním tématem diskuse byla umělá inteligence. Logistika se stává chytřejší a autonomnější.
Velké množství údajů, které lze sbírat ze strojů, zařízení, řidičů, odesílatelů nákladu, jiných objektů a účastníků, umožňuje získat dříve nepřístupnou analytiku. Možnosti vyučování v oblasti umělé inteligence nám dovolují v důsledku formulovat řešení pro optimalizaci dodavatelského řetězce, zvýšení produktivity práce se zbožím ve skladech atd.
Druhým velkým trendem spojeným se školením neuronových sítí v logistice je dynamické stanování cen. Díky umělé inteligenci je možné vytvářet sazby za přepravu zboží „okamžitě“ a hned uzavírat dohody. AI nám dává možnosti rychle zpracovávat a brát v úvahu velké množství faktorů a na základě této analýzy vytvářet komerční nabídku.
Z vyvíjejících se trendů můžeme také zdůraznit zpracování velkými hráči možnosti využití chytrých kontraktů v logistice. Například DHL má oddělení, které zpracovává platformu blockchain s cílem přilákat střední a malé společnosti. Klíčovými příležitostmi jsou zrychlené uzavírání smluv a vzájemných vypořádání mezi účastníky operací.
Nedostatek kvalifikovaného personálu byl a zůstává velkým problémem na trhu logistických služeb. Jaké rozhovory byly vedeny v tomto směru a jaké kroky podnikají účastníci trhu k vyřešení tohoto problému?
V programu HR konferencí na výstavě byl dominantním tématem nedostatek řidičů a kvalifikovaných zaměstnanců. Logistický průmysl chápe, že něco musí udělat pro zvýšení přitažlivosti profese řidiče, počínaje platy a pracovními podmínkami a po vzájemnou interakci na rampě.
Podle statistik Eurostatu je dnes silniční nákladní doprava hlavním typem nákladní dopravy v EU, která představuje více než 75% z celkového objemu. Nedostatek řidičů se již stal hrozbou pro spolehlivost dodávek. Podle ředitele Messe München zůstává v současné době 21% pracovních míst v nákladní dopravě volných.
Průzkumy provedené Spolkovým svazem spedice, logistiky a zásobování (BGL) ukázaly, že nedostatek řidičů lze odstranit zlepšením image profese a zvýšením úrovně „uznání“, tj. výplat. Současně by průmyslové a obchodní společnosti měly provádět zlepšení v organizaci nakládky a vykládky – to je v jejich vlastním zájmu. Problémy zde dnes začínají „nepředvídatelně dlouhým čekáním“, nedostatkem normálních a bezpečných parkovacích míst a nepřijatelnými hygienickými podmínkami.
Pravděpodobně i očekávání rozvoje autonomní dopravy brání mládeži v tom, aby si vybrala povolání řidiče – existuje riziko získání povolání, které nebude v budoucnosti příliš požadované?
Takový faktor existuje, ale, jak uvedli účastníci konference, „autopilot nenahradil lidi v kabinách letadel – nenahradí lidi v kabinách nákladních automobilů“. Nové technologie, autonomní řízení a umělá inteligence postupně změní pracovní profil řidiče na funkci operátora řízení motorových vozidel. Řidiči nákladních vozidel nejen „točí volantem“, ale také doprovázejí zboží, které jim bylo svěřeno, jsou zodpovědní za předání nákladu příjemci, také za kvalitní upevnění a bezpečnou přepravu nákladu.
IRU se rovněž domnívá, že zvyšující se automatizace nepředstavuje pro profesi řidiče hrozbu: „V nákladních vozech však bude více pomocných systémů pro řidiče, a proto se jejich úkoly změní. Profese se může stát rolí manažera logistiky, který se spoléhá na technologie, a proto se stane atraktivnější pro technicky zdatné profesionály“.
Kromě finanční a organizační složky při řešení tohoto problému hraje důležitou roli také zvyšování povědomí veřejnosti o této situaci s cílem přilákat mladé lidi, včetně dívek.
Logistické společnosti se již snaží přizpůsobit se změnám na trhu práce ve svých obchodních modelech, s přihlédnutím k přáním zaměstnanců – zavádět v praxi flexibilní harmonogramy a individuální práci na částečný úvazek, organizovat ergonomická pracoviště. Společnosti musí dělat více pro zvýšení své atraktivity jako zaměstnavatele. Úkolem firemní kultury je dnes přehodnocení postoje, že logistika je „mužskou“ oblastí. Přilákání, školení a zaměstnávání kvalifikovaných dívek jsou nové příležitosti.
Nyní je jasnější, proč Evropská unie tak neustále „zpřísňuje“ pravidla Balíku mobility, a to i přes protesty dopravců ve východních zemích unie.
BGL výslovně vítá všechny inovace v Balíku mobility, protože by to mělo pomoci přehodnotit koncept řidičského povolání jako obtížného mužského zaměstnání. Zvláště pozitivně byla hodnocena pravidla povinného pravidelného návratu nákladních vozidel do země registrace a řidičů jejich rodinám.
Letos začala evropská média stále častěji „varovat“ před volným vstupem Číny na logistický trh Evropské unie. Názory někdy zní tak, že Čína údajně již „odkoupila“ celou Afriku svými investicemi, a nyní si přivlastňuje Evropu. Mají na mysli její obrovské investice do evropských přístavů a její ochotu investovat do železniční infrastruktury Hedvábné stezky. Řeklo se něco o tomto tématu v Mnichově?
Iniciativa Hedvábná stezka je jasně viditelná v dopravní logistice a čínské společnosti neustále hledají partnery pro spolupráci v Evropě. Počet vystavovatelů z Číny se zdvojnásobil – z 30 účastníků v roce 2017 na 64 v letošním. Připojily se společnosti jako Sinotrans, China Railway Container Transport a Yuxinou Logistics. Čína se posunula z 10. na 6. místo mezi předními vystavovateli.
Bylo vzneseno téma Brexit?
To je pro Evropskou unii citlivé téma, takže o tom mluvili. Mezi Calaisem a Doverem jezdí denně více než 11 000 nákladních vozů, a pokud bude na hranicích zavedena kontrola, může dojít k zácpám s prodloužením čekací doby.
Může být nutno provádět dodatečnóu kontrolu 10,5 tisíc plavidel ročně. To bude vyžadovat stovky dalších zaměstnanců k provádění celních, veterinárních a jiných kontrol.
Jedna z hlavních logistických společností provedla simulační výzkum, aby zjistila, jak má Brexit vliv na trajektové terminály v přístavu Rotterdam. Na základě výsledků tohoto výzkumu byla organizována nárazníková parkování pro nákladní vozidla. Všechna přijatá opatření však budou účinná pouze za podmínky úzké spolupráce všech stran v logistickém řetězci.
Kromě toho byly ve Spojeném království vloženy investice do nového systému digitálního výkaznictví. Obchodní společnosti podnikající v této zemi tam budou muset své zboží zaregistrovat. To se bude týkat asi 4 200 společností.
Podle průzkumu provedeného Institutem ředitelů Britské obchodní asociace (IoD) mezi 1 200 šéfy v lednu 2019 každá třetí britská společnost plánuje přesunout své podnikání do zahraničí.
I přes hrozící Brexit se však mnoho profesionálů v oblasti logistiky cítí klidně. Podle nedávného průzkumu 2680 účastníků na výstavách dopravní logistiky 38% respondentů uvedlo, že jsou připraveni na jakékoliv případy, 50% vystavovatelů by se toho přímo nedotklo a pouze 12% dotázaných se obávají závažných nepříznivých důsledků tvrdého Brexitu. Malé a střední podniky jsou v tomto ohledu zvlášť znepokojeny, protože pro ně to může vést k citelným nákladům.
Rozhovor vedl Alexandr Zhikin