Práce na trhu logistické dopravy Turecko – Ruská federace: velké perpektivy s vysokým rizikem

Rusko-turecké vzájemné vztahy v průběhu posledních téměř tří roků prošly takové amplitudové změny, které nejspíše ještě nikdy nebyly v mezinárodních vztazích.

O historii politických a obchodních vztahů mezi Ruskem a Tureckem, specifikách a perspektivách práce na logistickém trhu v balkánském směru – v  našem rozhovoru s experty Skupiny společností TELS:

• Elena Zhilinskaya, marketingový analytik; 
• Olga Korotkova, vedoucí Odboru automobilové dopravy moskevské pobočky; 
• Sergei Kretovich, vedoucí oddělení
  

Obchodujeme a kamarádíme...

Před rokem 2015 ruská veřejnost považovala Turecko za jednoho z hlavních partnerů Ruska na Blízkém východě: stabilní sekulární stát, silné rozvíjející se ekonomické vztahy, dalekosáhlé společné plány a projekty. Podle údajů tureckého velvyslanectví v Moskvě v ročním objemu obchod mezi Ruskem a Tureckem v rocích 2012–2014 vždy přesahoval 30 miliard dolarů. Investice tureckých obchodních struktur do ruské ekonomiky na začátku roku 2014 činily zhruba 9 miliard dolarů. Peníze byly investovány do stavebních projektů, potravinářského průmyslu, výroby balení, nábytku, bankovní sféry.

V roce 2014 po uvalení sankcí ze Západu vůči Rusku (ač Turecku se k nim nepřipojilo) a rozhodnutí vlády Ruské federace o zavedení embarga na dodávky potravinářských výrobků z řady evropských zemí a ze Spojených států prudce stoupl export do Ruska tureckých potravin. Podíl Ruska činil asi 60 % od celkového tureckého vývozu ovoce a zeleniny.

Podle ministerstva zemědělství Ruské federace v roce 2014 dovoz potravinářských a zemědělských produktů z Turecka do Ruska byl zaznamenán ve výši 1,7 miliardy dolarů.

Elena Zhilinskaya: „V roce 2015 do Ruska z Turecka bylo dovezeno 3 065 tisíc tun nákladu. 43 % z tohoto provozu byly zelenina, okopaniny, ovoce a ořechy; ještě asi 29 % – stavební materiály. Ve zbývajících 28 % měly největší podíl plasty a plastové výrobky, průmyslové zařízení, různé chemické produkty, pleteniny, vozidla, výrobky z železných kovů, prací a čisticí prostředky.

Při vývozu zboží z Ruska do Turecka téměř polovina objemu byla již tradičně tvořena ropnými výrobky (více než 18 milionů tun), železnými kovy – 8,8 milionů tun, obilovinami (zejména pšenicí) – 4,7 milionů tun. Z „nesurovinového“ zboží většinu tvořily odpady z potravinářského průmyslu a krmiva pro zvířata, hnojiva, živočišné tuky, hliník a jeho produkty, zelenina a okopaniny“.

Na trhu mezinárodní logistiky Ruska směr Balkán byl jedním z nejrychleji rostoucích do listopadu 2015. Hlavní podíl na romto trhu činily nákladu do / z Turecka.

Hlavní trasa dodávek tureckého zboží silniční dopravou prochází přes Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajinu, příležitostně Bělorusko. Existuje ještě jeden způsob (trajektem přímo do Novorossijsku), ale není příliš populární kvůli občasnému jízdnímu řádu a malé nákladové propustnosti. Komplikace vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem do jisté míry ovlivnila organizaci dopravy přes Ukrajinu, ale situace s nákladním tranzitem se celkově stabilizovala.

Olga Korotkova: „Na tento směr dopravy se specializují především moldavští a ukrajinští dopravní společnosti, které nabízejí výhodnější ceny ve srovnání s ruskými a tureckými přepravci. V zásadě platí, že práce v turecko-ruském směru se příliš neliší od jiných směrů, ale tam je specifikum v rychlosti výpočtů: dopravci na tomto trhu obvykle vyžadují okamžitou úhradu (není-li předplacená) a dávají přednost hotovosti. Velcí turečtí speditéři se snaží pracovat za „evropských“ vzájemných podmínek, domlouvají se se svými dodavateli a vyrovnávají ty rozdíly v požadavcích“.

***

Rozvoj obchodu s Tureckem do konce roku 2015 byl úspěšný a za příznivých podmínek, zvyšoval se objem provozu. Zdálo se, že perspektivy jsou obrovské. Ale... ten incident s ruským letadlem všechno dramaticky změnil. Přičemž turecký obchod utrpěl mnohem víc.

„Obchodní zima“

Nejdřív očividný konflikt zájmů mezi Ruskem a Tureckem se na světové scéně vyskytl v průběhu ruské vojenské operace v Sýrii, ale i na pozadí tohoto napětí se obchodní vztahy a tok ruských turistů do Turecka nesnížily (válka je válka, a obchod je obchod). Všechno se náhle změnilo po tom, jak turecké vzdušné síly 24. listopadu 2015 sestřelily nad syrským územím ruské vojenské letadlo. Naštěstí ruská vláda nezačala eskalovat konflikt ve směru „horké“ nebo „studené“ války, ale přece stejně nadešla politická a obchodní „zima“.

Téměř okamžitě se stal velmi obtížný dovoz jakéhokoliv zboží z Turecka: všechna vozidla s tureckým zbožím musela podstoupit úplnou kontrolu a odběr vzorků, což způsobilo prostoje ve frontách na hraničních přechodech trvající několik dní.

Olga Korotkova: „V roce 2015 v oddělení balkánských zemí společnosti TELS 64 % klientské databáze tvořili zákazníci na doručení zboží z Turecka. V tu dobu jsme ztratili téměř všechny. Již dva dny po incidentu s letadlem jsme byli nuceni vrátit zpět do Turecka 47 vozů. Sice nebyly ještě žádné oficiální sankce a zákazy, ale auta se zbožím z Turecka prostě nepouštěli k registraci, a nebylo jasné, kdy se něco vysvětlí. Později již bylo vydáno nařízení o povinné kontrole a odběru vzorků na celnici. Auta začala procházet hranici, ale stála na celní kontrole pět dní“.

Od 01.01.2016 ruská vláda schválila sérii sankčních opatření, k nimž patřila tato:

• bylo omezeno právo tureckých dopravců na dvoustrannou silniční dopravu na 2000 jednotek; 
• byl zakázán dovoz některých potravin z Turecka.
  

Od té chvíle Turecko již nemohlo doručovat do Ruska rajčata, okurky, zelí, cibuli, mnohé ovoce a bobule. Zákaz se dotkl také mražených částí jatečně upravených těl a drobů krůt a kuřat, čerstvých karafiátů a soli. Dovoz rostlinných výrobků, které nebyly zařazeny mezi sankční, se omezoval fytosanitární kontrolou.

Elena Zhilinskaya: „Celkový objem nákladu z Turecka do Ruska v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem klesl téměř dvakrát – do výše 1 555 tisíc tun. O 430 tisíc tun se snížil dovoz zeleniny, o 322 tisíce tun – ovoce, o 370 tisíc tun – stavebních materiálů. V různé míře snížení dovozu ovlivnilo téměř všechny skupiny zboží. Výraznou výjimkou bylo pouze osminásobné zvýšení dovozu mléčných výrobků, i když jejich podíl na celkovém toku zboží byl velmi nízký (9,5 tisíc tun)“.

Celkový objem zahraničního obchodu mezi Tureckem a Ruskem podle tureckého velvyslanectví v Moskvě v roce 2016 klesl na 15,3 miliard dolarů.

Olga Korotkova: „Jeden pracovník turecké výpravy nám povídal: “Po útoku jsem seděl se svými tureckými přáteli v kavárně v Istanbulu a v určitém okamžiku jsem vyhrkl: „Tak proč jste VY sestřelili to letadlo?“ Řekl totiž jako Rus – tak jeho obchod byl spojen s Ruskem“.

***

V létě roku 2016 na pozadí ekonomických ztrát a politických otřesů (pokus o vojenský převrat v Turecku) turecká strana „rozmyslela“, a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v dopise ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi omluvil za sestřelený bombardér, vyjádřil kondolenci příbuzným zemřelého pilota a také oznámil soudní vyšetřování proti ozbrojenci spojenému se smrtí ruského pilota.

Opět kamarádíme, ale až na výjimky...

Od tohoto okamžiku v rusko-tureckých vztazích začalo „tání“. V politické a vojenské sférách oteplení jde dostatečně rychle, natož v hospodářské sféře pohyb k stejné úrovni obchodu není velmi rychlý.

Dne 20. října 2016 byl zrušen zákaz dovozu z Turecka citrusů a peckovin.

Elena Zhilinskaya: „Navzdory tomu, že zrušení obchodních sankcí bylo pouze částečné, se v listopadu 2016 objem dovozu zboží z Turecka do Ruska ve fyzických jednotkách okamžitě vrátil na úroveň listopadu 2015. Nicméně prosinec 2016 k prosinci 2015 ukazoval minus 15 % (ale nejedná se o minus 71 %, jak tomu bylo v lednu nebo v březnu)“.

V březnu 2017 ruská vláda zrušila zákaz na dodávky z Turecka cibule, květáku, brokolice a karafiátů. Ale... zatím ještě není dovoleno dovážet rajčata a okurky. Jak uvedl ministr zemědělství Alexandr Tkachev, produkce rajčat a okurek v Rusku vzrostla o 30 % za rok, proto je třeba podporovat místní zemědělce. Turecká strana vyjádřila svou nespokojenost s tímto selektivním zrušením sankcí a od 15. března vyloučila Ruska z rejstříku zemí dovážejících zemědělské produkty bez dovozního cla.

Oficiální „mír“ v létě roku 2016 a vyhlášený kurz na obnovení rusko-tureckých vztahů nepřinesl trhu autodopravní logistiky významné zlepšení pracovních podmínek (i když aktivita na něm značně vzrostla). Počet „bilaterálních“ povolení na silniční přepravu dosud zůstal na úrovni 2 tisíce kusů (což je velmi málo). Ačkoliv ještě v prosinci roku 2016 byla odstraněna omezení týkající se registrace tureckých nákladů, stále pokračuje úplná kontrola a odběr vzorků (což jsou čas i peníze).

Olga Korotkova: „Absence dohody o výměně povoleními mezi Ruskem a Tureckem přivedla k výraznému nárůstu cen. Zdržovat turecké náklady na silnicích v Rusku přestali, ale protože odtud odstoupili téměř všichni ruští a turečtí přepravci (za výjimkou držitelů CEMT), trh reagoval prudkým nárůstem úrokových sazeb: z původních 3,5 tisíc na 4–5 tisíc eur. Pak postupně sazby začaly klesat, ale počáteční úrovně ještě nedosáhly“.

Sergei Kretovich: „Vzhledem k tomu, že se v Turecku pro Rusko vyrábí velké množství spotřebního zboží různých značek, tato situace vyvolala nadměrnou poptávku po dopravě a výrazný růst cen – o cca 800–1000 eur. Ukazuje se, že převážet zboží mohou skutečně pouze dopravci s CEMT, a není jich mnoho.

Dodávka trajektem z Turecka do Ruska je poněkud obtížná: poptávka značně převyšuje nabídku, takže ceny jsou velmi vysoké. Průjezd při přepravě nákladů kontejnery po moři z Turecka do Oděsy a při automobilové dopravě přes ukrajinsko-ruskou hranici není časově předvídatelný. A náklady tureckého původu, jako i dříve, čekají na ruských hranicích po dobu několika dní“.

Přes všechny obtíže se ruský trh nákladní dopravy z Turecka obnovuje – především díky velkým nadnárodním společnostem. Ale mnoha ruským dovozcům se již podařilo přeorientovat se na jiné dodavatele v rámci Ruské federace nebo dokonce z jiných zemí.

„Produktové portfolio“ rusko-tureckého trhu

Dovoz

Podle výsledků všech okolností, s přihlédnutím k relativně krátkému časovému období sankcí, se předpokládá, že se objem rusko-tureckého logistického trhu v roce 2017 obnoví a přiblíží se úrovni roku 2015 (s určitými „výjimkami“). Nicméně turecké ovoce bude muset vrátit svůj podíl na ruském trhu v konkurenčním boji s ovocem z Egypta, Izraele, Maroka, Číny, Ázerbájdžánu aj.

V roce 2015 dovoz zboží z Turecka se skládal hlavně z následujících produktových skupin: