Masivní nárůst vládních výdajů přivedl k prudkému nárůstu globálního dluhu. V roce 2020 centrální banky ve snaze podpořit ekonomiku zpustošenou pandemií koronaviru zahájily bezprecedentní snížení úrokových sazeb. Výsledkem bylo, že globální dluh vzrostl o 19,5 bilionu dolarů. Toto tempo činí absolutní rekord. Pro srovnání, v roce 2018 to bylo 3,3 bilionu, v roce 2019 – 10,8.
Státní dluh je nyní ještě větší než za druhé světové války, uvedli odborníci z Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje více než 400 bank a úvěrových organizací po celém světě. Podle předběžných odhadů se mluví o 277 bilionech dolarů – to je historické maximum.
Už žádné peníze na úvěry?
Téměř polovina nárůstu dluhové zátěže dopadla na vyspělé ekonomiky. Vedoucí jsou USA, Velká Británie, eurozóna, Japonsko, Jižní Korea. Celkový dluh rozvojových zemí ve třetím čtvrtletí činí 250 % HDP, zatímco v Číně 305 %. Vyspělé země mají dluh 432 %.
„Je zcela nejasné, jak globální ekonomika v budoucnu sníží takové neúměrné množství vypůjčených peněz bez výrazného nepříznivého dopadu na ekonomickou aktivitu,“ uvádí se ve zprávě IIF. Pandemie prudce zvýšila riziko refinanční krize, přičemž mnoho zemí a společností není schopno přilákat nové půjčky na splacení těch předchozích. A protože MMF a Světová banka utratily obrovské částky za protikrizové programy, není jasné, kdo půjčky poskytne.
Mezi rozvíjejícími se trhy jsou odborníci IIF znepokojeni Libanonem, Čínou, Malajsií a Tureckem – tam je největší růst dluhu nefinančního sektoru. I při rekordně nízkých sazbách klesající vládní příjmy způsobily stav, při němž úvěrové služby jsou „mnohem náročnější“.
Dluží nejvíce ...
Finanční situaci posoudil také šéf amerického Federálního rezervního systému (FRS) Jerome Powell. „Obrovské půjčky vlád a korporací během pandemie sloužily jako most přes ekonomickou propast: karantény, klesající výdaje spotřebitelů, doba nečinnosti lodí, prázdné hotely a miliony nezaměstnaných. Levné půjčky daly možnost splácet peníze zaměstnancům, místo aby je propouštěli, a udržovat aktiva v provozuschopném stavu,“ řekl šéf Federálního rezervního systému.
Mezitím jsou to právě Spojené státy, které nashromáždily největší dluh, což je pro světovou ekonomiku nebezpečné: 335 procent HDP, nebo 80 bilionů dolarů. Z nich asi 28 jsou vládní půjčky. Do roku 2028 utratí Američané pouze za úroky pětinu státního rozpočtu.
Podle amerického ministerstva financí vládní výdaje vzrostly o 47 procent na rekordních 6,5 bilionu dolarů. Vláda zahájila rozsáhlý program boje proti dopadům pandemie a recese.
Čekáme na vlnu úvěrových selhání?
Jak varoval Mezinárodní měnový fond, v případě ekonomické krize dojde k platební neschopnosti téměř 40 procent podnikového dluhu ve velkých ekonomikách. Zejména v USA budou podle odhadů přední investiční banky Goldman Sachs ukazatele horší než v případě úvěrového kolapsu z roku 2008.
„Sedíme na bombě a nevíme, kdy vybuchne,“ zdůrazňuje Emre Tiftik, dluhový specialista z Institutu mezinárodních financí. Jakmile krize ustoupí a centrální banky začnou zvyšovat sazby, bude svět zasažen vlnou platební neschopnosti – možná nejničivější ze všech, co kdysi byly.
Zdroj: RIA Novosti