Z výtahu ze zprávy Departmentu marketingu TELS GLOBAL pro Radu ředitelů společnosti
Společné tendence světového trhu
Téměř všechny negativní tendence, které startovaly před dvěma lety, se bohužel nadále rozvíjejí. Eskalace politické a vojenské konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou roste, k nim se přidalo výrazné zvýšení napětí na Blízkem východě a nárůst teroristické hrozby po celém světě. Dochází ke globálnímu zlomu světového systému vzájemných vztahů, což vyžaduje od lidí a byznysu změnu paradigmatu: je třeba opustit naděje na návrat k dřívějšímu stavu v příštích desetiletích a přijat tu skutečnost, že staré mezinárodní právo již přestalo platit a nové bude vytvořené podle výsledků silového přerozdělení světa.
Mezinárodní obchod se bude stále více uzamykat v regionálních a politických blocích. V klíčových otázkách bezpečnosti (potraviny,technologie) se náhrada importu stane prioritní ideou ekonomické architektury zemí. To vytvoří podmínky pro rozvoj vlastního průmyslu, ale to vůbec neznamená, že životní úroveň obyvatelstva se zlepší. Je třeba pochopit, že tak dobře, jako v období let 2000-2018, v blízké budoucnosti lidstvo žít nebude. Globalismus, který umožňoval snižovat výrobní ceny zboží a snadno si ho vyměňovat, už skončil. Již neexistují spolehlivé prostředky ukládání a akumulace zdrojů: elektronická aktiva se stávají extremně zranitelná – mohou být zablokována operátory nebo se stát objektem kiberkriminality, zejména v podmínkách rozvoje technologií (umělá inteligence pro hacking, deepfake atd.).
K jakým obecným závěrům by měl byznys dospět v současných podmínkách:
1. Zrychlenými tempy rozvíjet přítomnost na domácích trzích velkých zemí (unií) a «přátelských bloků». Bloky jsou nestabilní formace s plvoucími hranicemi, které někdy procházejí podle politických, ale častěji podle sociokulturních kritérií, například:
- Západ - USA, Kanada, Velká Británie, EU a satelity;
- Čína, Ruská federace a další státy s tradicionalistickou kulturou (například Brazílie, Argentina, Ázerbájdžán atd.);
- Islámské státy Blízkého východu.
- Jednotlivými meziblokovými zeměmi budou pravděpodobně Turecko, Indie, Kazachstán a další státy, které jsou schopny prosazovat balancující politiku, pokud pro to exisují podmínky.
2. Strukturálně rozdělit kanceláře v různých státech/blocích (zejména v konfrontujících) a organizovat jejich rozvoj jako nezavislých národních subjektů, které budou místními vnímány jako svoje, a ne jako „cizí“.
3. Co se týče otázek zdrojového zajištění, zvýšit prioritu materiálové akumulace (někdy je lepší navýšit důležité materiálové rezervy než investovat do depozitů).
4. Přitom je důležité zachovat a rozvíjet profesní potenciál v otázkách globálního obchodu – poptávka po takových službách, i když se sníží, nezmizí a takové služby budou dražší.
Evropská unie
Evropská unie zažívá krizi na mnoha úrovních, včetně politické a ekonomické, což je vzájemně propojené. Šoky ze ztráty levných ruských energetických zdrojů ještě nejsou překonány, jejich důsledky se rozvíjejí, což se projevuje v pokračujícím poklesu výrobní činnosti a poklesu životní úrovně obyvatelstva. Domácí a zahraniční obchodní trhy se zmenšují, indexy PMI průmyslového sektoru v největších ekonomikách Evropy jsou od roku 2022 negativní a zatím neexistují žádné faktory pro jejich stálý přechod do pozitivní zóny (více než 50 bodů). V březnu index PMI pro eurozónu klesl na 46,1 bodu, -0,4 bodu ve srovnání s únorem.
Dopravní průmysl EU zažívá zároveň cenový tlak kvůli rostoucím sazbám. Hlavními drivery růstu nákladů jsou osobní náklady, provozní náklady, náklady na energie a pojištění atd. Má vliv také zvýšení sazeb mýtného v Německu. Evropská asociace mezinárodních speditérů (ELVIS) AG varuje, že nynější pokles celkového počtu najetých kilometrů nákladních vozidel v kombinaci se současným nadbytkem nákladních kapacit a očekávaným poklesem prodejů vede ke zmenšování vozového parku, jehož objemy už nebudou k dispozici v krátké lhuty v případě, že se trh začne zotavovat. Výsledkem tohoto procesu může být prudký růst cen na spotovém trhu a nedostatek nákladních kapacit.
Mezi Evropou a Jihovýchodem se rozvíjejí rozdělující tendence, což je spojeno s politickou eskalací mezi USA a Čínou (a Evropa je zde spojencem USA), tak i se zkomplikováním/zdražováním logistiky v důsledku odmítnutí tranzitu přes Ruskou federaci z politických důvodů a přes Suezský průplav kvůli vojenské eskalaci v regionu. Jižní dopravní koridor ani při jeho rychlem rozvoji v příštích pěti letech nenahradí ztracenou propustnou kapacitu tradičních tras. (Podle údajů společnosti Rossijskije železnyje dorogi se však transruský tranzit z Číny do EU zotavuje a v prvním čtvrtletí roku 2024 se téměř vrátil na úroveň roku 2021.)
Pravděpodobně by se v klidnějším zahraničněpolitickém prostředí mohla ekonomika Evropské unie stabilizovat během pár let, ale globální napětí to neumožňuje. V budoucnu se ještě očekává zvýšení výdajů na obranu v podmínkách výsokých výrobních nákladů.Téměř všechny analytické finanční instituce očekávají v roce 2024 zpomalení růstu ekonomiky eurozóny (například ratingová agentura S&P předpovídá růst hrubého domácího produktu Evropské unie v roku 2024 o 0,7 %). Existují pochybnosti, že i po roce 2024 budě oživení ekonomického růstu výrazné.
Ekonomika EU však stále tvoří asi šestinu celosvětového HDP. Vnitřní trh Evropské unie se drží na vysoké kapacitě nahromaděné po desetiletí díky vyvinutým technologiím, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. V tom i spočívá zdroj pro zachování stability společensko-politického základu a průmyslové a spotřebitelské poptávky. Tato zásoba pevnosti podporuje perspektivy byznysu v regionu, i když podmínky v současnosti a v blízké budoucnosti budou nepříznivé.