Pokračujeme v tématu o rozvoji servisní IT sféry v logistickém odvětví s Vladimirem Karačunem, top-manažerem skupiny společností TELS s 12-letými zkušenostmi v řízení dopravní logistiky, účastníkem pěti běžících automatizačních projektů. V první části rozhovoru byly osvětleny otázky vývoje dopravních burz, stavu trhu IT řešení pro automatizaci logistiky a evoluce v technologiích komunikací [link na první část]. V druhé části půjde o základní efekty vývoje IT v logistice a o práci s personálem v tomto odvětví.
TRANSPARENTNOST TRHU
Vladimire, v našem prvním rozhovoru jste řekl, že momentální prudký rozvoj automatizace v logistice už brzy povede k podstatným změnám v principech práce logistických operátorů. Jak se to projeví?
Přesně tak, všechno, co se dnes odehrává ve sféře automatizace logistiky, povede za několik let k vysoké transparentnosti co do tvorby cen. Pro expediční společnosti to bude znamenat nemožnost vydělávat si na přepravě ty profity, které si vydělávají dnes.
Trend automatizace leží v transparentnosti: od fixace požadavku klienta až po vykládku zboží v cílovém bodě. Otevřenost nabídek v globálním prostranství bude povzbuzovat konkurenci a tím pádem i snížení sazeb. Je to už vidět na vnitřním evropském trhu: ziskovost přepravy je tam mnohem nižší, než na mezinárodních trasách Evropa – bývalé Společenství nezávislých států (SNS). Strategie úspěchu logistického operátora v EU spočívá v tom, že se zisk dělá na velkokapacitních přepravách s nízkou marží: provádět desítky a stovky tisíc přeprav s profitem 10-50 euro každá – na tom se vydělává. Na první pohled se to nezdá jako příliš výhodné, když ale vezmeme v úvahu přebytek nabídky nákladů a absenci administrativních překážek, pak trh EU vypadá pro mnohé evropské operátory atraktivněji, než práce na východním směru.
Postupně se tyto obchodní podmínky ustálí také na trhu Evropa – bývalé SNS. A pokud chtějí expedice zůstávat na tomto trhu konkurenční, už dnes by měly začít řešit otázku, jak pomocí inteligentních technologií zařídit práci tak, aby s nižší rentabilitou obchodu mohly zvětšit celkovou tržbu a zisk společnosti.
Je to bezalternativní varianta? Jenom tak udrží logističtí operátoři svou konkurenceschopnost?
Jsou varianty odcházet dále „na východ“ – na trhy Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Ázerbájdžánu. Na těchto trzích je možné kvůli jejich většímu ekonomickému zaostávání a netransparentnosti tvorby cen déle získávat větší marži z přepravy.
Ještě jeden vysoce rentabilní segment logistiky – to je komplikovaná projektní přeprava a smluvní spolupráce na mnoha úsecích: tam, kde se logistický dodavatel ujímá řešení velkého komplexu logistických otázek zákazníka. Operátor si může pohrávat s celkovým rozpočtem na logistiku a vozit prodělečně na jednom směru, ale při tom získávat kompenzaci z jiného směru anebo díky tomu, že neposkytuje pouze dopravní služby, nýbrž také doprovodné služby (consulting, dokumentační a celní doprovod, plánování skladních zásob aj.). Operátor tak může získávat potřebný celkový zisk. Důležitou podmínkou je vysoká optimizace vlastních obchodních procesů a možnost integrace s procesy zákazníka.
Odbornost dodavatele, díky níž zákazník bude moci optimizovat výdaje na logistiku a zajistit vysokou efektivitu spoluprace na všech směrech, bývá také hodnocena při vstupu.
Bude se tedy logistický trh dělit na segment „standardní“ přepravy s nízkou ziskovostí a velkou konkurencí a pak na segment expertní smluvní logistiky s velkými logistickými rozpočty?
Asi tak. A expediční společnosti na našem trhu nemají už hodně času na přemítání, jak budou zajišťovat svou konkurenceschopnost v rychle se měnících podmínkách.
PRODEJE V LOGISTICE
Jak vývoj IT v logistice změní prodeje logistických služeb? Na co se mají připravovat účastníci trhu?
V Mnichově na konferenci v rámci výstavy Transport Logistic vystupovali šéfové největších logistických společností. K nejprojednávanějším otázkám patřily: kdo má prodávat logistiku; jaké místo obsadí roboti a umělý intelekt v logistice a jaké si ponechá člověk?
Prodeje v logistice se čím dál víc budou dělit na: а) uspokojení „jednoduchých“ potřeb v přepravě – ty mohou prodávat roboti a informační servisy; b) projekty, logistická řešení – ty budou moci prodávat pouze odborníci s vysokou úrovní kompetencí a mnohaletými pracovními zkušenostmi.
Posílí úloha tendrů a tendrových platforem, proto se kvalifikovaní odborníci pro práci s tendry stávají stále více žádaní jak pro kupce služeb, rak pro dodavatele.
Automatizace komunikací se stává nezbytná také proto, že roste nová generace kupců a prodejců, pro něž nástroji komunikace už nejsou telefony, emaily nebo korporační weby. Dnešní technologie – to jsou neuronní sítě a chat roboti, schopní navazovat kontakty se spotřebiteli dopravně logistických služeb, formovat pro ně předběžné nabídky, odděleně komunikovat přes messengery. Absence integrace podniku s globálním informačním prostranstvím bude znamenat, že tato společnost pro mnohé účastníky trhu prostě nebude existovat. A i když kontakt proběhne, stejně konkurovat bude pro ni mnohem těžší.
Tam, kde požadavky klientů převyšují rámec „jednoduchých“, prodeje mají být prováděny jen odborníky vysoké úrovně, protože se neprodává přeprava, nýbrž řešení.
PRÁCE S KÁDRY
Jak se ve světle očekávané IT evoluce může změnit práce s personálem?
Na konferenci v Mnichově byl také aktivně projednáván problém generace Y – jak ty mladé lidi přitahovat a jak motivovat? Jsou to pracovníci s naprosto jinou komunikační kulturou soustředěnou na komunikační technologie.
Na trzích zemí bývalého SNS má mládež zatím ještě více možností pro profesní rozvoj a větší výdělky v logistice, proto zaměstnavatel má citelnou převahu v přetažení jich do své sféry.
Ve vyspělých evropských zemích je situace jiná – tam mají mladí více příležitostí k svému rozvoji a logistická sféra příliš nevyniká co do úrovně platů. Vyvstává otázka: jak přitáhnout lidi do logistiky? Logickým se stalo řešení, že se má přizpůsobovat, vytvářet pohodlné pro mládež komunikační prostředí.
Otázka automatizace obchodu není aktuální jen z hlediska optimizace výdajů, nýbrž také z hlediska nedostatku personálních zdrojů. V odvětví probíhá aktivní práce na tom, aby „standardní“ přeprava byla zařizována a kontrolována bez účasti člověka nebo alespoň při kontrole operátora bez „drahých“ kompetencí.
Některé společnosti se integrují s univerzitními katedrami, pracují s lektorským a profesorským sborem, jednak aby rozpracovávaly nové vědecké přístupy a nástroje pro optimizaci své činnosti, jednak aby už od studentského věku pěstovaly odborníky pro své odvětví, kteří by se mohli věnovat organizaci logistických procesů po absolvování vysoké školy.
Ale na rozdíl od našeho trhu, na němž je obsluha logistiky převažně věcí mladých lidí, v Evropě logističtí manažeři jsou lidé o něco starší. Proč otázka zvyků mládeže vyvstává tak naléhavě?
Ano, logistika v Evropě je sférou o něco starších lidí, základní personál má přes 30 let a většinu manažerských funkcí drží čtyřicátníci a starší.
Ale trh dnes roste, jsou potřeba kádry, které by obsluhovaly tento růst. Na výstavě Transpoland se zástupci jednoho z velkých personálních internetových portálů nechali slyšet, že během nejbližších tří let bude logistické odvětví Evropy zažívat silný nedostatek personálu v řádu stovek tisíc pracovníků. A bez mladých lidí se tu neobejdeme. Přichází chápání toho, že je třeba přitahovat k spolupráci nové odborníky pro personální práci schopné přilákat mládež a vzdělávat ji ve své oblasti. Stimuluje to dokonce velké těžkopádné společnosti k tomu, aby se obrátily tváří k zájmům mládeže.
***
Velké a středně velké expedice zemí bývalého SNS činné na mezinárodním trhu nebudou moci zůstat stranou evropských trendů, tedy, jak samy tomu říkají, Logistiky 4.0. Jak už bylo zmíněno, rychlost vývoje IT technologií je tak velká, že nám zbývá jen pár let na vyřešení otázek informační modernizace své činnosti. Nejde jen prostě o „kosmetické“ úpravy, o automatizaci některých obchodních procesů. Technologická konkurenceschopnost je možná pouze při komplexní modernizaci a stane se klíčovým faktorem pro uspěšnost v Logistice 4.0.