Téměř každá čtvrtá evropská společnost působící v Číně uvažuje o stažení svých investic z této země a jejich přesměrování do jiných, píše Bloomberg s odkazem na údaje průzkumu Hospodářské komory EU. Uvádí se, že 16 % dotázaných společností zvažuje přesun do jihovýchodní Asie, 18 % – do zemí asijsko-pacifického regionu, dalších 19 % hledá místa v Evropě, 12 % – v Severní Americe a 11 % - v jižní Asii. Zároveň si 78 % respondentů stěžovalo, že podnikatelské prostředí v Číně se stalo méně atraktivním kvůli omezením spojeným s COVIDem.
Velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis zase řekl, že evropské společnosti „odkládají rozhodnutí“ o nových investicích, ale zatím „nikdo neodchází“. Podle politika nyní všichni čekají na to, jakou strategii na opuštění koronavirových omezení uplatní Peking. A v poslední době Peking skutečně začal rušit některá z nich.
Vztahy mezi evropskými zeměmi a Čínou byly vždy klidné a předvídatelné. Loni na jaře však EU zavedla omezující opatření vůči Pekingu a obvinila ho ze „systematického porušování lidských práv“. Čína odpověděla sankcemi proti 10 evropským politikům a vědcům, stejně jako čtyřem subjektům EU, a kritizovala Brusel za zasahování do záležitostí Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Vztahy mezi EU a Čínou se navíc zkomplikovaly kvůli ukrajinské krize. Brusel požadoval, aby se Peking postavil na stranu Západu a nepomáhal Moskvě obejít sankce. Rostou také obavy, že kvůli vývoji situace s Tchaj-wanem mohou být sankce uvaleny i na samotnou Čínu.
V poslední době se stále více výrobních provozů otevírá nebo relokuje do zemí jižní a jihovýchodní Asie – do Vietnamu, Malajsie, Indie, Indonésie, Pákistánu. Čína se zároveň připravovala na odchod západních firem. V posledních letech Peking buď zcela vykoupil západní a společné podniky, nebo rozšířil svůj podíl v jejich kapitálu.