Transkaspický koridor, který vede přes Čínu, Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a dále do Turecka a evropských zemí, se stal jednou z alternativních tras pro logistiku zboží z Asie do Evropy, do které se provozovatelé snaží přesměrovat objem železničního tranzitu ze „severní“ trasy přes Rusko a Bělorusko.
„Úzkým místem“ transkaspického koridoru je mořské rameno.
V září se počet plavidel obsluhujících mořské rameno transkaspického koridoru zdvojnásobil ze tří na šest. Později bylo uvedeno do provozu další, sedmé plavidlo, podle Freight Waves.
Kapacita plavidel ve službě je až 350 TEU. Hrubý odhad je, že sedm plavidel podnikne každý týden celkem 3-4 plavby na západ. To zhruba odpovídá kapacitě 6-8 kontejnerových vlaků týdně – 3600 TEU měsíčně.
Kvůli velké časové ztrátě spojené se zpožděním na mořském rameni trvá dodávka z Číny do Evropy transkaspickým koridorem 50 až 60 dní a její cena je v průměru o třetinu vyšší než přeprava územím Ruska. Kvůli tomu je trasa nekonkurenceschopná ve vztahu k oceánské dopravě.