49. ročník mezinárodního ekonomického fóra v Davosu shromáždil v letošním roce tři tisíce účastníků ze 110 zemí světa, 1 700 společností. Reprezentativní úroveň však byla zřetelně snížena. Nedorazily na fórum hlavy států, které tvoří světovou agendu, – Donald Trump, Teresa May, Emmanuel Macron a Vladimir Putin.
Obecné závěry účastníků fóra: ustálené hospodářské vazby se rozpadají, narůstají obchodní bariéry a svět očekává recese.
Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová a japonský premiér Shinzo Abe hovořili o nutnosti reformování a posílení úlohy stávajících mezinárodních institucí, americký ministr zahraničí Mike Pompeo postřednictvím videokomunikace prohlásil, že dobrým nástrojem pro řešení stávajících problémů jsou mezinárodní koalice (nikoli existující mezinárodní instituce). Ve svém projevu jasně uvažoval o tom, že rozvoj ekonomiky je možný rovněž zničením současného stavu.
Ray Dalio, miliardář a zakladatel jednoho z největších hedgeových fondů světa, uvedl, že očekává „značné riziko“ recese v příštím roce: „Bude globální zpomalení. Nejsou to jen Spojené státy, je to také Evropa, je to Čína a Japonsko.“ Zaznamenal také nárůst nacionalismu a populismu: ultrapravicové strany dosáhly v posledních měsících významných úspěchů ve volbách po celém světě a toto všechno mu připomíná třicátá léta 20. století, čas Velké hospodářské krize.
Laureát Nobelovy ceny a profesor Yaleovy univerzity Robert Schiller s ním souhlasil a poznamenal, že od roku 2018 se na trhu objevují všechny hlavní příznaky vývoje další Velké hospodářské krize.
Připomeňme, že MMF v lednové zprávě opět snížil prognózu růstu světového HDP v roce 2019 z 3,7 % (očekávaný v říjnu) na 3,5 %; pro rok 2020 z 3,7 % na 3,6 %. Za klíčová rizika ve fondu považují následující: pokračování obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou (ačkoliv Čína již udělala ústupky a je připravena zahájit aktivní a rostoucí dovoz amerických zemědělských produktů a elektrické energie); stav finančních trhů, včetně možnosti vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez jakékoliv dohody; pokles globální poptávky.
Účastníci fóra hovořili o „deglobalizaci“ jako o trendu, zatímco bylo pochopitelné, že nikdo nemá jasnou představu o tom, jak přesně to půjde a k jakým následkům to přivede.
Co by měli dělat podnikatelé za těchto podmínek?
Ředitel společnosti Boston Consulting Group (BCG) Martin Reeves vyčlenil šest „imperativů“:
1. Vedoucí představitelé podniků budou muset se zaměřit na udržitelnost, aby se vyrovnali s celou řadou pravděpodobných trajektorií globální ekonomiky.
2. Budou muset se také zaměřit na inovace a životaschopnost, aby vytvořili diferencovaný růst při poklesu celkového růstu.
3. Na technologické úrovni se společnosti musejí snažit o důvěryhodnost, a to i prostřednictvím samoregulace a / nebo přijetí vládních předpisů, a také zavedením pokročilých metod algoritmického řízení a správy dat.
4. Na úrovni společnosti musejí být cílově zaměřeny a inkluzivní, aby jasně formulovaly sociální hodnotu svého podnikání a zohlednily rostoucí sociální rozdělení v mnoha zemích.
5. Na úrovni planety budou muset přijmout udržitelné obchodní modely, aby zabránily sociálním sankcím a nezvýšily již bez toho vážné zhoršování životního prostředí.
6. Nakonec musejí být proaktivní a kooperativní při vytváření kolektivních řešení těchto problémů a přispívat k řešením v době, kdy je mnoho vlád rozptýleno a není schopno přijmout odvážné a dalekosáhlé kroky.
Zdroje: gazeta.ru, segodnya.ua, BCG, MMF