Ve snaze kompenzovat rizika ztráty západních trhů Čína posílí svou přísnou politiku exportní expanze na trhy Ruska a zemí globálního jihu, což je nepříznivý faktor pro vyhlídky výrobců a vývozců z ostatních zemí, upozorňují ve své zprávě specialisté analytického oddělení TELS GLOBAL.
Obchod Číny s USA a EU se zmenšuje: za 11 měsíců roku 2023 v peněžním vyjádření obchod poklesl o 12 % a 7,6 % (podle Generální celní správy Číny). Je to důsledek nejen rostoucího politického napětí mezi Čínou a USA, ale také rostoucí složitosti (zvýšení nákladů) logistiky mezi Čínou a EU: nejprve někteří evropští dovozci odmítli tranzitovat náklad přes Rusko, poté se prodloužily námořní trasy v důsledku krize v Rudém moři apod. Například Německo má v současnosti větší objem obchodu s USA než s Čínou. Kromě toho se Evropská unie začala vědomě snažit omezit dovoz čínského zboží, které ohrožuje některá její průmyslová odvětví.
Jedním z hlavních pilířů a motorů růstu čínské ekonomiky je trh s nemovitostmi a vývoz zpracovatelského průmyslu. Realitní trh v současnosti zažívá krizi, kterou se čínské úřady snaží mírnit státní podporou. Vývoz klesá a rychlý růst obchodu s Ruskem (+46,9 % vývozu do Ruska v peněžním vyjádření v roce 2023) a některými dalšími zeměmi nekompenzuje ztráty z klesajícího obchodu s USA a EU.
Vývoj globálních politických trendů ukazuje, že riziko vojenského konfliktu v asijsko-pacifickém regionu nejenže neklesá, ale naopak neustále roste. Pokud k tomuto konfliktu dojde, pak s vysokou mírou pravděpodobnosti zcela podkope ekonomické vztahy Číny s jejími stále hlavními obchodními partnery – USA a EU.
Objem produkce čínského průmyslu je takový, že domácí trh dnes dokáže spotřebovat podle Bloombergu o něco více než polovinu produkce. Podle toho se druhá polovina musí někam vyvézt.
Pro zajištění budoucího odbytu produktů, pokud budou realizována všechna rizika, Čína pracuje dvěma směry: snaží se rychle rozvíjet domácí trh a všemi možnými způsoby zvyšovat svůj export na trhy „spřátelených“ zemí.
Čína bude nejen aktivně, ale dokonce agresivně usilovat o politickou a ekonomickou expanzi na trzích „globálního jihu“ – v Indii, Brazílii, Střední Asii, na Blízkém východě a v Africe, aby zvýšila svou kontrolu nad těmito trhy a zvýšila odbyt svých výrobků. V případě úspěchu vytvoří čínské zboží silnou konkurenci se zbožím z celého světa, což následně sníží vyhlídky exportérů podobných výrobků z jiných zemí. Na domácím trhu jiných zemí se čínské výrobky stanou problémem pro místní výrobce (i když pro spotřebitele je to spíše pozitivní).
Přitom Čína se svou rozvinutou infrastrukturou a poměrně stabilní ekonomikou si zároveň sebevědomě drží status vlivného hráče na světové scéně. Rozsáhlá síť dálnic, vysoce technologické přístavy a logistická centra z něj činí klíčového hráče v celosvětové nákladní dopravě. Strategické investice do rozvoje světové dopravní infrastruktury potvrzují její vedoucí roli v logistice a globálním ekonomickém systému.
Čínská ekonomika v roce 2023 vzrostla o 5,2 %, což je na poměry země málo. Ukazatele čínského obchodu za leden až únor výrazně překonaly očekávání: vývoz vzrostl meziročně o 7,1 % na 528 miliard USD, dovoz o 3,5 % na 402,85 miliardy USD. Částečně to je důsledkem nízké základny na začátku roku 2023, ale s přihlédnutím k tomu analytici v průměru očekávali růst vývozu o 1,9 % a dovozu o 1,5 %.