Indikátor ekonomické důvěry (ESI – Indikátor ekonomického sentimentu) v eurozóně v srpnu klesl na 97,6 bodu. Ještě v červnu byly indikátory jak pro eurozónu, tak i pro země EU v kladném pásmu (103,5 a 101,8 bodu), na začátku roku hodnoty indikátoru přesáhovaly 112 bodů.
Indikátor je vypočítán na základě výsledků průzkumů průmyslových podniků (40 % respondentů) a sektoru služeb (30 %), spotřebitelů (20 %), maloobchodníků (5 %) a stavebnictví (5 %). Hodnota nad sto bodů znamená rozšiřování aktivity, pod – pokles aktivity.
Nejnižší hodnoty (pod 90 bodů) jsou v České republice, Dánsku, Estonsku, Rakousku, Slovensku a Finsku.
V Německu ukazatel klesl ze 104,7 bodu v červnu na 97,2 bodu v srpnu. Ve Francii – z 102,4 na 99,8 bodů. V Itálii – z 105 na 100,2.
V kladném pásmu zůstaly ukazatele Chorvatska (102,9 bodu), Řecka (101,5), Portugalska (103,5), Rumunska (100,1).
Další předstihový ukazatel – Index nákupních manažerů (PMI) podle S&P Global – také v srpnu vykázal pokles aktivity: ukazatel klesl na 49,2 bodu z červencových 49,9 bodu. V sektoru služeb zůstal indikátor v kladném pásmu 50,2 bodu, ale jeho hodnota se ukázala jako nejnižší za posledních 17 měsíců. V průmyslu zůstal PMI téměř beze změny – 49,7 bodu proti 49,8 v červenci.
„Společnosti jsou pesimističtější, pokud jde o stav ekonomiky, objednávky v průmyslu klesají, poptávka v sektoru služeb klesá, ale trh práce zůstává nad trendem,“ poznamenává ING Banka. Banka předpovídá, že země eurozóny vstoupí ve třetím čtvrtletí roku do „mírné recese“.
***
Kvůli vysokým cenám energií vstoupí země eurozóny ve třetím čtvrtletí roku 2022 do recese. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dotazované ekonomy švýcarské banky UBS. Odborníci se domnívají, že ve třetím čtvrtletí bude pokles celkového HDP 19 zemí eurozóny činit 0,1 %. Ve čtvrtém čtvrtletí může ekonomika klesnout o 0,2 %.